Suvenýry z Bulharska cca 70 léta minulého století

Je to až neuvěřitelné, kolik suvenýrů z Bulharska (tedy z Bulharské lidové republiky ) mi přes mnohá stěhování dodnes zůstalo!

Před těmi zhruba padesáti léty u našich bulharských přátel toho ke koupi nebylo mnoho.
Právě jen keramika níže uvedená, nebo nějaká místní kořalka. Do této sekce jsem zařadil i několik dobových pohlednic.
Možná ještě nějaké najdu a do stránek je přidám.

Bulharsko byla jedna z mála zemí, kterou bylo za socíku možné navštívit. A tak rekreace s ROH ( revoluční odborové hnutí ) byla často námi odboráři ( všichni byli odboráři ) využívána. Poznal jsem Černé moře od jižního Mičurinu ( dnes Carevo ) přes Primorsko, Sozopol, Burgas, Pomorie, Neseber až po Zlaté Písky.

Za socíku bylo ještě možné dovolenkovat u moře v NDR ( fuj to studené moře !) a v Rumunsku. Jugoška byla země pro našince špatně dostupná. Člověk musel od soudruhů získat výjezdní doložku, devizový příslib.

Cesta za dovolenou do Bulharska byla z dnešního pohledu poměrně strastiplná. Jízda na jih země (2000 km) s tehdejší škodovkou, to bylo docela dobrodružství. Nejinak to bylo autobusem Škoda 706 RTO, který vlastnilo naše ROH. Dlouhou cestu mohl zpříjemňit jen pomerančový džus s vodkou. Vlaky zase rumunští přátelé běžně vykrádali. A na éro měl příjem málokdo. Přesto jsem do Bulharska jezdil docela rád. Hlavně bylo tam moře. Docela teplé a čisté. A navozil jsem si hafo suvenýrů. A vzpomínky.