Tentokráte o tom jak vypadá malá víska Číhaná ležící asi 6 km na severozápad od Teplé.
Číhaná vesnice, část města Teplá v okrese Cheb, kraj Karlovarský.

Číhaná je malá vesnice, část města Teplá v okrese Cheb. Nachází se asi 6 km na severozápad od Teplé, nedaleko Mariánských Lázní. Je zde evidováno 16 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 10 obyvatel. Číhaná leží v katastrálním území Číhaná u Poutnova o rozloze 3,7 km².
Tolik z Wikipedie.

Příroda je zde čistá, podnebí drsné.
Obec je položena v nadmořské výšce téměř 700 m.
V obci má ateliér sochař Václav Gatarik, který tvoří v kameni, hlíně, dřevě ...

Číhaná u Poutnova (něm. Kschiha)  ( informační tabule v obci )

Opis z informační tabule

Název této velmi staré obce je údajně odvozen od její polohy v blízkosti staré zemské stezky, kde se strážilo, tedy „číhalo". Ves zmiňuje listina z roku 1574, citovaná u obce Bohuslav. Do historie se obec zapsala roku 1680 při selských bouřích, protože tři hlavní vůdci sedláků pocházeli právě z Číhané. Klášterní archiv obsahuje dále: Stanovení dávek z hospody roku 1612, dlužnická kniha a účet obecní kaple sv. Floriána z let 1782 - 1912, sirotčí dluhy 1801, parcelní protokol 1839, nájemní záležitosti z let 1918 - 1919, směny nemovitého majetku 1907 - 1939, pozemnostní arch z let 1930 - 1941. V roce 1838 v obci žilo 218 obyvatel ve 36 domech a obec se dále rozvíjela. Několik zdejších stavení má historickou, resp. památkovou hodnotu. Z mnoha okolních křížů a božích muk zůstal dodnes dochován, bohužel, pouhý zlomek. Na návsi v Číhané stojí pomník z roku 1923, věnovaný padlým občanům obce v 1. světové válce. Roku 1991 byla v obci vztyčena nově opravená socha českého zemského patrona sv. Jana Nepomuckého.

Pokračování textu

Ručně modelovaná keramika

Fotografie

Číhaná, část města Teplá	Soumrak na Číhané	Chalupa v Číhané
Hrázděný dům v Číhané	Lesy v blízkosti Číhané	Rybník nad Číhanou
Rybníček v centru	Krásné okolí	Vodník hlídá
Václav Gatarik - socha	Václav Gatarik - socha	Václav Gatarik - kříž
Bývalá škola	Silnice z Babic	Silnice do Babic
Toto není Václav Gatarik	Trpajzlíci u Kolešova	Trpajzlíci detail

Pokračování textu zde

MINERÁLKY V OKOLÍ ČÍHANÉ

Okolí Číhané je jedinečným územím, které je bohatstvím kyselek možná srovnatelné s blízkými Mariánskými Lázněmi. Slavný mariánskolázeňský lékař 1. pol. 19. století Karel Heidler ve svém díle uvádí, že v, údolí Lučního potoka leží na obecních pozemcích Číhané 5 minerálních pramenů a další na pozemcích Babic.

V letech 1908 - 1911 pak Karl Zörkendörfer, představitel balneologického ústavu z Mariánských Lázní, začal toto území systematicky zkoumat a konstatoval, že mnoho pramenů majitelé pozemků zasypali, protože byli nespokojeni s železitým zabarvením svých pozemků. Předmětem zájmu byla v první fázi ložiska rašeliny a teprve později samotné minerální vody.Podle plánů z let 1928 - 1931 mělo do Mariánských Lázní přivádět vodu potrubí o délce 9,5 km přes hřbet vysoký 130 m. Počítalo se přívodem 480 l/min. Při pokusném čerpání potrubím v délce 2,8 km nečinily ztráty volného CO2 více než 4%, přesto záměr nebyl, zřejmě kvůli hospodářské krizi, realizován. Pozemky, na kterých kyselky vyvěrají, zůstaly do dnešní doby nevyužité .a minerální vody dál bez užitku odtékají Lučním potokem.

OBECNÍ KYSELKA (Selská, Pařezová)
Katastr: Číhaná Nadmořská výška: 671 m n.m. Teplota: 8°C
Typ dle složení: prostá studená železnatá vápenato-sodná kyselka
Jímání: dříve dutý kmen, dnes pažnice vrtu
Hloubka: 100 cm Obsah 002: 2281 mg/I
Obecní kyselka se nachází 30 m od levého břehu Lučního potoka,
250 m od silnice, která přechází Luční potok pod Číhanou. Minerálka
vyvěrala v dutém kmeni až do roku 1996, kdy byla stržena vrtem, místo původního vývěru je dnes zakryto panely.

STUDNA I. (Brodler)
Katastr: Číhaná Nadmořská výška: 649 m n.m. Teplota: 7°C
Typ dle složení: studená slabě mineralizovaná železnatá
hydrouhličitanová vápenato-hořečnato-sodná kyselka
Jímání: dutý kmen 0,2 m pod úrovní terénu
Tato studna leží 1 km od silnice po proudu Lučního potoka na jeho
levém břehu pod levostranným přítokem potůčku směrem od
Mnichova. Kyselka se při průzkumných pracích výrazně odlišovala od
ostatních tím, že oxid uhličitý stoupal pomalu ve velkých bublinách
vzhůru, proto byla nazvána Brodler (louda, lajdák). Je jímána v okrouhlé studnici o průměru 3,5 m. Studna je zakryta betonovou deskou o tloušťce 20 cm.
Zdroj MILOTA Jiří,  BARTOŠ Jaromír.
Průvodce po minerálních pramenech II minerální : prameny Tepelska.