Střední průmyslová škola (původně Zemská průmyslová škola) v Mladé Boleslavi je vrcholem architektonické tvorby školních budov v období mezi světovými válkami. Funkcionalisticko - konstruktivistická stavba od architekta Jiřího Krohy byla realizována firmou Hráský & Jenč v letech 1923–1927. Zcela byla dokončena v r. 1928
Historie základní školy začíná v roce 1935, kdy byl
položen základní kámen. Za pouhých 10 měsíců 6.září 1936, byla za
přítomnosti Dr. Edvarda Beneše, po němž získala své pojmenování,
otevřena. Architektonický projekt vyhotovil Vladimír Bolech.
V roce 1940 byla škola postupně vyklízena pro potřeby německého
wehrmachtu. Po lednu 1945 byla budova proměněna na nouzové ubytování
pro německé uprchlíky. V období po 2. světové válce budova sloužila jako
vojenský lazaret.
Po ukončení války se stala nejprve dívčí školou až v 50. letech zde byly běžné třídy.
Obchodní škola s dvouletým studiem vznikla v Mladé Boleslavi už v roce 1912. Až v 30. letech získala budovu, která byla nákladem města postavena na dnešní třídě TGM. Základní kámen byl položen v červenci 1935 a v září 1936 začala ve škole výuka.
Návrh funkcionalistické budovy je z let 1932-1936 od arch. Vojtěcha Brožka.
Na projekt budovy Obchodní akademie byla vypsána veřejná soutěž v roce 1930. Mezi dvaceti devíti návrhy byl nakonec vítězný Brožkův projekt.
Dříve C.k reálka a měšťanská chlapecká škola, jedenáctiletá střední škola, dvanáctiletá střední škola, SVVŠ ( Střední všeobecně vzdělávací škola ).
Budova gymnázia byla postavena roku 1903 v novobarokním stylu pro městskou reálku. Architektem a vedoucím stavby byl vrchní stavební rada Antonín Rosenberg. Stavba byla dokončena během jednoho roku.
Upoutávka - Ručně modelovaná keramika Blanka
Ukázka z díla
Připomínky a doplnění k fotografiím
Moje vzpomínky
Jak jsem psal již jinde, stavby od arch. Krohy mě fascinovaly pohledovou i vnitřní členitostí.
Z nedalekého gymplu (za nás to byla Střední všeobecně vzdělávací škola), jsem v rámci technické výuky chodili do dílen na Průmce a učili jsem základům zpracování kovů. Vykoval jsem tehdy skobu do zdi. Moc hezká nebyla a pochopil jsem, že kovářem se nestanu.
Pamětník a autor : Jaroslav Votava, jv@aktualita.cz (opište)