Upoutávka - Ručně modelovaná keramika Blanka
Ukázka z díla
Připomínky a doplnění k fotografiím
Moje vzpomínky
Na Akumu ( Pražská akumulátorka, národní podnik - PANP)) nemám moc valné vzpomínky.
Jako student jsem si musel na přilepšenou přivydělávat. Brigády jsem absolvoval různé. A v Akumě to bylo opravdu nejhorší. Ne, neměl jsem tam chodit!
Bylo to cca v r. 1970. Jednalo se jen o noční směny. Na jakési primitivní lince nás pracovalo asi pět. Dva lidi nandávali na dopravní pás jednotlivé odlitky olověných destiček určených do akumulátorů. Další člověk nandával do stojacího lisu olověné bláto. Naplněné destičky putovaly dopravním pásem k nám sběračům. My jsme je sbírali a dávali do jakýchsi stojanů na vysušení.
A nejlepší byly pak nějaké velké destičky. Ty se na konci ještě namáčely do nějaké kapaliny. Tvrdilo se, že kapalina má něco společného s kyselinou sírovou. Na tuto práci nám zaměstnavatelé dávali náhubky (roušky jako za kovidismu).
Odměnou nám byla mzda 8 Kč/hodinu a o svačině malá láhev mléka proti tomu olovu. Byla tam však dobrá společnost. V době normalizace tak pracovali samí vzdělaní lidé. Asi nebyli moc politicky spolehliví po té bratrské pomoci.
Pamětník a autor : Jaroslav Votava, jv@aktualita.cz (opište)