sepsáno 25.4.2012
Poprvé byl syntetizován Eduardem Simonem již v roce 1839, ale
praktické aplikace se dočkal až v roce 1931, kdy jeho průmyslovou výrobu
zahájil německý chemický koncern IG Farben.
Polystyren je poměrně tvrdý, ale křehký plast, který dobře odolává kyselinám a zásadám. Při stárnutí křehne a vytvářejí se v něm trhliny. Neodolává organickým rozpouštědlům, zejména benzínu, aldehydům a ketonům. Je citlivý vůči UV záření a málo odolný vůči teplotě (jen asi do 70 stupňů Celsia) Uvolňuje se z něj nezreagovaný monomer styren, který je toxický a karcinogenní.
Tak praví Wikipedie
Lidé si polystyren oblíbili, je levný, dobře izoluje. Stavební firmy ho milují. Zedníků netřeba.
Nemá smysl zdít zdivo s potřebnými tepelně izolačními
vlastnostmi a pak dělat klasickou fasádu! To už skoro nikdo neumí a je to
drahé. Vyzdít tenké obvodové zdi a pak to polepit polystyrenem. To je to pravé
ořechové.
Avšak ouha již v březnu 2011 ( tedy asi po osmi letech ) je fasáda "zu grund" a děláme novou.
Stařeček naproti
má původní "břízolit"
a je po desetiletích stále fit.
Avšak nový polystyren
musí obyvatelé znovu zaplatit.
Zateplení panelových domů bylo provedeno cca před pěti lety. A
dnes v dubnu 2012 se již opravuje. Polystyren za to však nemůže, Na fasádu
byla nalepeny desky z minerální vlny.
Efekt je ale stejný, další investice do opravy.
Ptáčkům se polystyren zamlouvá. Do domu určitě zatéká, jedná se namáhaný západní štít. Prý to dělá datel.
A zase to bude stát prachy, namísto slibovaných úspor.
avšak novostavbu s obvodovým zdivem 25 cm a s nalepeným poly-styrenem 15 cm pochopit snad nelze.
***********
Ať žije polystyren. Za pár let budeme rozšiřovat skládky odpadů, aby bylo pokrokové technologie kam zahrabat.